Povinné soláry na budovách se stanou i v Česku brzy realitou

Od roku 2028 mají být všechny nově postavené budovy v Evropské unii emisně neutrální, rozhodl Evropský parlament. Všechny nové domy stavěné v Evropské unii budou muset mít od roku 2029 na střeše fotovoltaickou elektrárnu. Na nových veřejných a komerčních budovách mají být už od roku 2025.

Zdroj: S-Power

Nová povinnost
Majitelé domů a bytů budou muset do deseti let výrazně snížit jejich energetickou náročnost, a to podle kategorií, které si určí členské země. Nové budovy mají mít od roku 2028 nulové emise a povinné solární panely.

Návrh nové směrnice Evropské komise, s nímž musí souhlasit ještě členské státy EU včetně ČR, je součástí plánu REPowerEU, který má v následujících letech ukončit závislost Unie na dovozech plynu a ropy z Ruska.

Evropský parlament chce, aby všechny nové budovy postavené v Evropské unii po roce 2028 měly nulové emise. Má to být způsob, jak výrazně snížit spotřebu energie, a tím i emise skleníkových plynů.

Zásadní impulz pro rozvoj fotovoltaiky
Nová nařízení předpokládají, že od roku 2028 budou všechny nové budovy bezemisní a od roku 2026 všechny budovy, v nichž působí orgány veřejné správy. Od roku 2028 by navíc měly být všechny nové budovy vybaveny fotovoltaickou instalací, pokud to bude technicky a ekonomicky proveditelné.

"Podpora Evropského parlamentu evropské iniciativě pro solární střechy je jasným signálem: solární budovy jsou klíčovým řešením pro snížení účtů za energii, zajištění energetické bezpečnosti a splnění našich klimatických ambicí," říká Jan Osenberg, ředitel pro legislativu v Evropské solární asociaci.

Pokud návrh nové směrnice, který schválila Evropská komise, prosadí také Evropský parlament při následujících jednáních, pak již v roce 2025 odstartuje obrovská vlna výstavby solárních střech.

Nová unijní legislativa chce zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie do roku 2030 na 45 procent místo dosud plánovaných 40 procent. Do tří let by měl výkon solárních elektráren v Evropě narůst na dvojnásobek, tedy na 320 gigawattů. Do roku 2030 má Evropská komise v plánu dosáhnout 600 GW instalovaných fotovoltaik.

Má k tomu přispět zdvojnásobení kapacity solárních elektráren v příštích třech letech a poté právě například povinná instalace solárních panelů na všechny nové veřejné, komerční a později i obytné budovy. Zdvojnásobit se má i počet vy­užívaných tepelných čerpadel.

Další změny
Nejdůležitější změny v oblasti budov, kterou v rámci směrnice schválil Evropský parlament, zahrnují:

povinné fotovoltaické instalace na střechách nových budov,
postupné ukončení používání fosilních paliv k vytápění nových budov a budov procházejících rozsáhlou rekonstrukcí nejpozději do roku 2035 nebo 2040,
zákaz dotací na nákup kotlů na fosilní paliva od roku 2024,
bezuhlíkové budovy od roku 2028 a veřejné budovy od roku 2026.
Návrh nové směrnice pochází z pera Evropské komise. Z Evropského parlamentu poputuje návrh do Rady EU, kde ještě může projít dílčími změnami. V ní budou zastoupení ministři hlasovat kvalifikovanou většinou. K projednání by mohlo dojít ještě za švédského předsednictví.

Cílem nové směrnice je snížit emise skleníkových plynů a celkovou spotřebu spotřebu v sektoru budov. Ten je v Evropě zodpovědný za 40 procent spotřeby energie a 36 procent emisí skleníkových plynů, které způsobují klimatickou změnu s ničivými dopady. Do poloviny století má být proto celý sektor stavebnictví klimaticky neutrální.

ZDROJ: Povinné soláry na budovách se stanou i v Česku brzy realitou — Solární Novinky (solarninovinky.cz)

Elektřinu ze solárů půjde sdílet, rodiny ušetří tisíce

30. 3. 2023, 9:13 Martin Procházka, Právo

Tisíce korun ročně za elektřinu budou moci od příštího roku ušetřit rodiny s fotovol­taickými elektrárnami, ať už je mají doma, nebo na chalupě. Vyrobený proud si budou moci poslat ke spotřebě v druhém místě, přičemž za něj nemusí platit. Vypomáhat si takto bude možné i v rámci širší rodiny.

"Například máte chalupu se stodolou, na které máte větší fotovoltaickou elektrárnu a ta má přetoky, které se nespotřebují v místě a dodávají se do sítě. Jinde máte byt, kde elektrárna není, ale chcete si elektřinu do tohoto místa poslat," popsal Právu možnost využití Alexandr Černý z Energetického regulačního úřadu.

Pro distribuci využijete soustavu a zaplatíte za ni, ale samotná elektřina se ze spotřeby bytu odečte
Alexandr Černý, Energetický regulační úřad

Úspora až 6 Kč za kWh
Za proud, který vyrobí fotovoltaika, by se v druhé nemovitosti nic neplatilo. "Pro distribuci využijete soustavu a zaplatíte za ni, ale samotná vyrobená elektřina se vám ze spotřeby bytu odečte," dodal Černý. Fungovat to samozřejmě může i naopak – směrem z domova se soláry na chatu nebo do druhého vlastního bytu.

Proud zdarma si mezi sebou budou moci poslat i příbuzní v různých nemovitostech, například rodiče z domu do bytů dětí nebo děti prarodičům a podobně. "V tom případě se už ale musí založit energetické společenství, právnická osoba," upozornil Právo konzultant komunitní energetiky ze Sdružení místních samospráv ČR Michal Svoboda.

S takovými možnostmi počítá návrh novely energetického zákona, který nyní projednává Legislativní rada vlády. Zahrnuje i vznik takzvaných energetických komunit. Těmi mohou být právě širší rodiny nebo třeba obce, úřady, firmy s obyvateli nebo jen obyvatelé mezi sebou.

Odběratel by za samotnou poslanou elektřinu neplatil, hradil by jen poplatek za distribuci
Například obec by mohla instalovat elektrárnu na místní sokolovnu a vyrobenou elektřinu posílat třeba obecnímu úřadu nebo škole.

Okamžitá spotřeba
Odběratel by za samotnou poslanou elektřinu neplatil, hradil by jen poplatek za distribuci, a to podle distribuční sazby v místě spotřeby. Například u nejběžnější sazby D02d ve středních Čechách činí tento poplatek takřka 2 Kč za odebranou kilowatthodinu (kWh). To je méně než čtvrtina celkové ceny, kterou lidé nyní platí, pokud mají cenu elektřiny zastropovanou státem na úrovni 6 Kč za kWh silové elektřiny.

I u těch, kteří využívají nabídky cen dodavatelů pod stropem, činí poplatek za distribuci jen okolo čtvrtiny celkové ceny.

Pokud by tak například rodina v bytě z fotovoltaiky na chalupě denně odebrala čtyři kWh, činila by úspora šesti korun na jedné kWh přes 700 korun měsíčně, tedy více než osm tisíc Kč ročně.

Podmínkou bude výměna elektroměru za nový. Ten však bude podle mluvčího regulačního úřadu Michala Keborta zdarma. Přístroj změří v patnáctiminutových intervalech množství spotřebované elektřiny i to, kolik proudu odběrné místo odešle do sítě.

Na rozdíl od virtuální baterie, kam si majitelé fotovoltaik mohou za měsíční platbu u některých dodavatelů nevyužitou vyrobenou elektřinu ukládat a pak ji využít později, když ji potřebují, bude v případě sdílené energetiky nutné energii vyrobenou na střeše spotřebovat okamžitě.

"Zásadní rozdíl od virtuální baterie je v tom, že se vždy jedná o spotřebu ve chvíli, když elektrárna na střeše vyrábí. Spotřebováváte ji doma v bytě, když na chalupě svítí slunce a fotovoltaika vyrábí elektřinu. Není to odložená spotřeba," řekl Právu předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

"Novela počítá s účinností od 1. ledna," sdělil Právu mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka. Musí ji schválit vláda a parlament. "Předpokládám, že to vláda pošle do Sněmovny ještě před letními prázdninami, aby se to stihlo k 1. lednu," řekl Právu šéf hospodářského výboru Sněmovny Ivan Adamec (ODS).

Anketa
Využíváte na některém z objektů, které obýváte, fotovoltaiku? Ano 33 %

Ne, ale chtěl/chtěla bych 32,9 %

Ne, ani to neplánuji 34,1 %

Celkem hlasovalo 3967 čtenářů.

Norma má zpoždění
Původně se přitom počítalo s její účinností už od července, ačkoliv podle evropského práva mělo Česko povinnost zajistit komunitní energetiku již od konce roku 2020, upozornila právnička společnosti Frank Bold Eliška Beranová.

"Ale čekání se v mnohém vyplatilo. Ta právní úprava vzhledem ke komunitní energetice je jedna z nejkvalitnějších v Evropě," sdělila Právu Beranová.

Možnost vyrábět elektřinu na střeše a společně ji spotřebovávat mají už od letoška bytové domy. A za distribuci platit nemusí. "To proto, že se elektřina nepřenáší distribuční soustavou," vysvětlil Černý.

Fotovoltaiku na střechu domu si jen loni pořídily desítky tisíc domácností. Podle Státního fondu životního prostředí jich bylo zprovozněno přes 30 tisíc a stát na dotacích na fotovoltaiky a tepelná čerpadla vyplatil téměř pět miliard.

Dotaci, která může činit až polovinu ceny elektrárny, je však nyní možné čerpat jen na trvale obydlenou nemovitost.

zdroj: Elektřinu ze solárů půjde sdílet, rodiny ušetří tisíce - Novinky

Zainvestujeme vám až polovinu nákladů na pořízení FVE

Zvažujete pořízení fotovoltaiky? Tak to možná víte, že pokud budete žádat o dotaci, vyplatí vám ji až po realizaci projektu. Do té doby do toho investujete celou výši pořizovací částky, která se u nás pohybuje okolo 400 tisíc.

Abychom vám situaci ulehčili a vy jste nemuseli mít pro realizaci celou sumu, rozhodli jsme se prvním 30 zájemcům od března v roce 2023 o realizaci bezúročně investovat celou částku dotace 225 tisíc, kterou vám po realizaci vyplatí dotace. Peníze nám po vyplacení dotace bez úroku či jiných poplatků vrátíte. Za celý projekt včetně instalace a administrativy spojené s vyřízením dotace pak zaplatíte od 178 400 Kč vč. DPH (i na tuto částku jsme schopni získat financování, ale už ne bezúročně).

Průměrná návratnost FVE se kvůli prudkému zdražování cen elektřiny v dnešní době pohybuje okolo 6-8 let. Nechte si zdarma vypočítat návratnost vašeho projektu vyplněním poptávkového formuláře. Náš specialista vás následně bude kontaktovat.

Češi projevují rekordní zájem o dotace na tepelná čerpadla a fotovoltaiku, souvisí s energetickou krizí

Stát na dotacích na tepelná čerpadla a fotvoltaiku zatím za první tři čtvrtletí roku vyplatil dohromady více než 2,5 miliardy korun, což je o půldruhé miliardy více než za celý loňský rok. O stovky procent narostl i počet žádostí, kterých stát letos dostal zatím zhruba 46 000. Vyplývá to z dat Státního fondu životního prostředí, který má dotační programy na starosti. Podle odborníků dotace za celý letošní rok dosáhnou proti loňsku čtyřnásobku.

Peníze jsou rozdělovány z tzv. kotlíkových dotací a programu Nová zelená úsporám. Poptávka je zejména o peníze na fotovoltaiku. Státní fond životního prostředí za letošní rok eviduje do konce září 35 621 žádostí o příspěvek na domácí elektrárny. To je proti celému loňskému roku nárůst o 300 procent. O peníze na tepelná čerpadla zatím letos požádalo 12 001 lidí, což je proti loňsku o 275 procent více.

S tím se zvyšuje i množství vyplacených peněz. Zatímco za celý rok 2021 bylo v obou dotačních programech vyplaceno 119 milionů korun na tepelná čerpadla a zhruba 869 milionů korun na fotovoltaiku, za letošní první tři čtvrtletí je suma vyplacených dotací na tepelná čerpadla 553 milionů korun a na fotovoltaiku 1,95 miliardy korun.

"Hlavní motivace tohoto raketového růstu je snaha o nezávislost a úspora. Lidé mnohem více přemýšlejí o výdajích do budoucna a místo financí na účtu, které jim požírá inflace, raději investují do budoucnosti," popsala důvody růstu Markéta Chrbolková ze společnosti Schlieger, která poskytuje řešení tepelných čerpadel a fotovoltaiky.

Podle ní lze nyní od prosince do února očekávat kvůli klimatickým podmínkám pokles v počtu montáží fotovoltaických panelů a zřejmě i tepelných čerpadel. "O to intenzivnější ale bude v tomto období administrativní příprava projektů. Zájem o nové formy úspory energií bude z našeho pohledu trvat i v roce 2023. Hodně bude záležet i na tom, s jakými finálními změnami z hlediska dotací přijde česká vláda," dodala Chrbolková.

Zdroj: https://www.irozhlas.cz/ekonomika/dotace-tepelna-cerpadla-fotovoltaika-rekord-energeticka-krize_2211120742_har